Anhydritové potěry se staly na poli přípravy podkladu fenoménem posledních let. Výčet řady pozitiv včetně rychlosti přípravy i použitelnosti je velký. Stejně jako u všech ostatních materiálů není možné zapomínat na určitá specifika, které mají vliv na kladení finálních podlahových krytin.
V praxi se často setkáváme s tím, že většina stavebníků či stavebních firem protestuje v případě, když chce podlahář anhydrit upravit vylitím nivelační stěrky. Toto mylné tvrzení či mýtus vychází z předpokladu, že anhydrit slouží jako náhrada samonivelační stěrky. Je pravdou, že anhydrit dosahuje v mnoha případech větší rovnosti než běžný betonový podklad. Konečný zákazník si potom může myslet, že tento povrch již není třeba dále upravovat a investovat další obnos peněz. Níže si detailně objasníme důvody, proč to tak není.
Výše uvedené fakty jasně určují, že je nutné anhydritový podklad vždy stěrkovat pod celoplošně lepenou podlahovou krytinu. U podlahovin instalovaných plovoucím způsobem je anhydrit po napenetrování a dodržení předepsané rovinnosti naprosto dostačující.
Přínos anhydritových potěrů tkví ve zkrácení doby zrání, použitelnosti a bezpochyby v celkovém měřítku zkracují dobu přípravy podkladu i při použití samonivelační stěrky. Samotná instalace pružné podlahové krytiny celoplošným lepením tak probíhá na plně připravený normolizovaný podklad a mohou naplno vyniknout pozitiva zvolené krytiny bez zbytečných průtahů a komplikací.